27.06.15

Dohánění skluzu a hledání fotek...

Je sice fajn, že jsem našla koníčka, který mě od první chvíle chytil a baví, ale přece nebudu dělat album až od začátku března. To je nesmysl. Jenže jak udělat dva měsíce zpětně, když fotek je šíleně málo, většina je nekvalitních a vůbec celkově za moc nestojí. A zápisky vůbec žádné. Teď už vím, že album se dá tvořit i s delším odstupem a jsou tací, kteří to zvládají levou zadní na samé jedničky, ale já?? Pardon, nepamatuji si, co jsem měla včera k obědu natož, co jsem dělala =D. Nicméně jsem se hecla, že prostě album bude od ledna i kdyby nevím co. Dopadlo tak, že jsem nějakým způsobem dala dohromady na dvoustranu leden a únor začala střídmě týden na dvojstranu (teď tak striktně nedoržuji týden na dvojstrana, někdy to prostě nejde). Nebylo to žádné velké zdobení, sem tam nějaká fotka a zbytek jen kartičky. Nechala jsem to tak pár měsíců, ale byla jsem s tím hrozně nespokojená. Shodou náhod jsem objevila další zatoulané fotky z té doby a nechala je vyvolat. Zavzpomínala a uvědomila si pár věcí, které se v lednu stali a hned bylo postaráno i o journaling. Nakonec z toho vzniklo o něco víc stránek a s trošku lepším (doufám) vzhledem. Každopádně postup lze vidět na fotkách =)

Lednová dvojstrana
První a druhý týden po změně

Třetí a čtvrtý týden (nakonec skončil na dvojstraně)

Pátý týden a první únorový týden
Všechny nově udělané stránky vypadají o dost lépe. Jsem s nimi v rámci možností spokojená a už je nehodlám měnit, abych zachovala ten vývoj. Neříkám, že se PL nedá tvořit bez ozdob jen pomocí kartiček, fotek a journalingu, ale ruku na srdce, bez ozdob to není ono.  A proto se téměř každým měsícem má zásoba ozdob, písmenek, razítek a dalších moc důležitých věcí rozrůstá, že se přestávám vlézt do svého pracovního koutku (ten vám ukáži jindy).

Další týdny už se tvořily o poznání lépe, protože jsem se snažila zachytit co nejvíce věcí fotkou a také si začala vést sešit, kde si píši události týdne, tudíž zpětně se mi tvoří stejně jako kdyby ten čas vůbec neuběhl. I když zatím se mi nedaří psát si události opravdu pravidelně, tak se snažím, alespoň ty důležité informace. Na příští rok si hodlám koupit nějaký diář a vzhledem k tomu, že tento diář bude sloužit i k vybití energie, co se týče tvoření ( , protože toho není nikdy dost), věřím, že si mi zápisky budou vlastně psát samy =).

To je je dnes vše přátelé. Mějte se báječně, a když je takhle upršený víkend tvořte. Já jdu uklízet a pak na sraz s gymplem 5 let od maturity =)

26.06.15

Mé začatky s Project life

Ano, první balíček mi přišel a já zářila radostí. Bylo to v únoru, takže mám se psaním "lehký" skuz, ale to se dožene. Při otevírání balíčku jsem se cítila jako malá holka, která rozbaluje dárky pod stromečkem a pak se následně těší až si s nimi bude moct konečně hrát.

Bylo to super, každou věc jsem si musela několikrát osahat a prohlédnout. Nejvíc se mi asi líbily PL kartičky, kterých jsem se nemohla nabažit a hned v závěsu byly enamelky. Ano tyto různě velké, různě barevné a různě tvarované ozdoby mně učarovaly a patří k mým nejoblíbenějším. Davám je snad  všude a moje spotřeba roste a roste.

První balíček a neutuchající kochání.

I teď po půl roce se mi pohled na fotku mooc libí. Jistě jste si všimli mé malé, černé, chlupaté a hlavně všudypřítomné pomocnice. Seznamte se. Jmenuje se Esmé, nyní jí je jeden rok ( aaano už je to velká kočka, žádné koťátko =D). Narodila se v útulku a našla si ke mně cestu náhodou,  při mém spontánním prohlížení útulkových kočiček. Esminku nevidíte naposled, vzhledem k tomu, že je to náš mazel a je naším středem pozornosti v PL albu se vyskytuje téměř v každém týdnu.

Teď už k samotné tvorbě, jak já s oblibou říkám PLka. První, co mě čekalo vyrobit byla úvodní stránka do alba. Jenže jak to mám udelat, když se má drahá polovička nerada fotí? Nadlidský výkon splněn a my máme snad po třech letech konečně společnou fotku. Juchuu. Fajn, fotka by byla, Esminky fotka taky a tak je jen vyvolat a začít tvořit.

Úvodni stránka v albu.

Nyní, když se na ni dívám, se mi vlastně vůbec nelíbí. Je to podmíněné tím, že jsem se za ten půl rok už trošku posunula, ale stále je, co zlepšovat. Taky byly vaše začátky tak šíleně marné? =D Další mé marné snažení v příštím článku, kde letem světem projedeme další stránky v PLku =).

Mějte se krásně a děkuji za přečtení. Blondýna=)

Jak blondýna k Project Life přišla...

Jste takhle v práci a víte, že vás čeká dlouhá cesta domu autobusem. Rozhodnete se tedy koupit časopis,  který jste sice občas četli, ale momentální číslo vás svou obálkou ani moc nenadchne. Jaké je pak milé překvapení, když narazíte na stranku věnovanou papíru, diářům a dalším vymoženostem, ke kterým už od dětství tíhnete. 

Po důkladném prostudování všech příspěvků narazíte na e-shop a blog ( holkám určítě vadit nebude, že je budu jmenovat : www.paperoamo.cz ), který se věnuje scrapbookingu.  Řeknete si joo to slovo už jsem někde viděla a četla. Dojde vám, že se jedná přesně o to, co asi půl roku sledujete na youtube a nejste schopni zjistit, kde se potřebné věci k tomuto koníčku shánějí a někoho kdo se tomu hlouběji věnuje, aby vás zasvětil.

Co vám budu povídat. Hned po příjezdu domu, jsem otevřela notebook a začala hledat a číst, i když už bylo po deváté večer, ja byla vzhůru už od pěti  a druhy den opět vstávala brzo do práce.
Po přečtení blogu a prohlédnutí e-shopu jsem byla v euforii, cože je to všechno za krásné věci. Mezi nimi bylo i objevení Project Life. Vůbec jsem netušila, o co se jedná a jaký je jeho princip. Vyhledala jsem si tedy skupinku na fb a přidala se k ní, nasledně mne všechny milé a zkušené scrapženy zasvětily do taju tohoto krásného, říkejme tomu " umění".

Netrvalo to ani dva dny a už jsem byla přihlášená v Project Life kit klubu a těšila se na svůj první balíček s materiálem a kitem. Možná k mému rychlému přihlášení přispělo i to, že jsem chodila po bytě, vzdychala jak jsou všechny ty věci krásné a jak by se mi to moc líbilo dělat, že to přítel nevydržel a řekl " Já tomu sice nerozumím a nechápu, co na tom vidíš, ale jestli se Ti to líbí a chceš to dělat,  tak se přihlaš."  Oo Bože, děkuji Ti, že jsi mi seslal tak chapajícího chalapa.

Aneb tak jsem se seznámila s Project life a začala jednu velkou papírovou etapu svého života. A jak jste se dostali k Project Life vy?

Vítejte v malém světě papíru

Vítam Vás všechny,  kteří jste navštívili tento nový blog o světě papírů a především pak o Project Life, scrapbookingu a cardmakingu. Jedna se o můj úplně první počin,  co se blogu a blogovaní týče, tak buďte prosím schovívaví.
Ráda bych se touto cestou podělila o svou počínající tvorbu a sdílela s Vámi své názory a postřehy a případně i návody ohledně Project Life a scrapbookingu. A jdeme na to...😃